Vzhůru do polí!

    Zase ten autor přehání, pomyslí si všímavý čtenář. Co na polích můžou dělat, vždyť ještě před týdnem odhrnovali sníh!  A kopce nad Kunštátem jsou stále bílé! To všechno je pravda. Sněhová nadílka minulý víkend způsobila menší kalamitu na silnicích, krajině ale přinesla tolik potřebnou  vláhu. Ve vyšších polohách, jako jsou například Tasovice (viz. foto vpravo, U Křížku, 2.III.), leží stále téměř patnácticentimetrová bílá pokrývka, pod 500 m n.m. je však již sníh většinou pryč a porosty ozimů, hlavně řepky, potřebují nějakou výživu. Během  podzimu a mnohde i přes zimu totiž vegetovaly, tzn. spotřebovávaly živiny (viz  "Aktuální bilance a doporučení").

  Využili jsme tedy první větší přímrazek a začali přihnojovat. Dá se to dělat jen chvíli zrána, jak začne slunce více hřát, už bláto stříká a traktory se boří. Proto se toto prací zabývá celých 66,66% pracovníků mechanizace (4 traktoristé). Naštěstí jsou pryč doby, kdy se hnojivo nakládalo lopatami, nebo se muselo dokonce drtit. I vlastní rozmetadla mají mnohem větší přesnost rozhozu, také jejich záběr, 24 metrů, vše významně urychluje. Více ve fotogalerii.

  Jako první jsou na řadě zmíněné řepky (viz foto vpravo) a ozimý ječmen, hnojí se ale už i pšenice. Používá se pomaleji rozpustná močovina a kombinované (NPK) hnojivo. To zejména na porosty, které jsme nestačili fosforem (P) a draslem (K) pohnojit před setím nebo jsme z čerstvých agrochemických rozborů půdy zjistili nějaké výrazné disproporce. Také jsme totiž dospěli k názoru, stejně jako autor příspěvku "Jarní aplikace v pšenici", že i regenerační hnojení kombinovanými hnojivy má svůj význam. Rychleji přijatelný, tzv. nitrátový dusík (N), dostanou později seté a hůře odnožené pšenice a tritikale, většina jich je zatím, více či méně, ještě pod sněhem. Další způsob výživy rostlin, zejména volba typu hnojiva a termínu aplikace, pak bude záviset na rozvoji vegetace, tj. na počasí. Víme už ale, že hlavně řepky musíme pohnojit zavčas i sírou, bez ní rostliny špatně kvetou, neboť její zásoby v půdě, doplňované dříve uhelnými elekrárnami, se tenčí.

      V žádném případě se hnojivy nijak neplýtvá, každý ekonomicky uvažující zemědělec si dokáže spočítat, slovy klasika, "co mu to vynese". Již v minulém příspěvku bylo zmíněno, že v půdách klesají zásoby některých živin a tyto se zároveň okyselují, jak dokládají agrochemické rozbory půd ze vzorků odebraných v minulém roce. V podstatě to kopíruje situaci v celém Česku, jak  se lze dočíst na stánkách ÚKZÚZu. Pokud tedy roste v našem podniku spotřeba umělých hnojiv,  tak proto, abychom tento nepříznivý trend zbrzdili. A nutno říci, že to není zrovna laciné. Ještě že nejsme při jejich nákupu odkázáni na "největšího českého zemědělce", výrobce hnojiv, pekaře, řezníka a politika v jedné osobě, hranice jsou bohudík otevřeny, můžeme si vybírat i podle ceny. NPK je z Rakouska, močovina z Litvy, dusičnan z Maďarska a vápno z Německa. Odcházející prezident by asi nesouhlasil, ale: "Ať žije EU!"