Velká stavba II
V minulém článku jsme uváděli důvody, které nás vedly k rekonstrukci kravína. Nyní, když stavba relativně úspěšně pokračuje a peníze, také úspěšně, odtékají z účtů, navíc Medard, také úspěšně, zalévá vyprahlá pole, lze vyšetřit trochu času na podrobnější popis celé koncepce.
Přestavuje se původní odchovna mladého dobytka postavená v 80. letech minulého století, ke které byl před cca 5 lety přístavěna část pro ustájení býků ve výkrmu (viz foto vpravo. které v podstatě ukazuje původní stav, i když s vybouranými zdmi). Konstrukce stáje je naštěstí kovová a bez podpůrných sloupů, lze proto vnitřní prostory bez větších kompromisů rozvrhnout dle potřeb ustájených zvířat, v našem případě pro lehací přistýlané boxy pro krávy a jalovice, uprostřed stáje "robotárnu" (místní výraz pro místnost s dojícími roboty) a v čele budovy mléčnici, obslužné místnosti, sklady a sociální zázemí. Ke stávající stavbě bude přístavěno krniště a krmný stůl, stávající přístřešek pro býky bude prodloužen na celou délku stáje a ustájeny v něm budou jalovice nižšího věku a telata, která "obsadí" skupinové boxy s napájecími automaty.
Dojící roboty, v odborných kruzích, a nejen u nás, velmi diskutovaná věc, na jedné straně vynášená do nebe, na straně druhé zatracovaná. Dokonce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích se dlouhodobě řeší úkol nazvaný stručně "Výzkum a hodnocení interakcí systému člověk – zvíře – robot v chovu dojnic se zaměřením na zlepšení efektivnosti systému a welfare dojnic". Na stránkách projektu jsou k danému tématu zajímavé články a zároveň odkazy na farmy, kde roboty různých značek využívají. A jakou značku jsme si vybrali my? Po shlédnutí mnoha provozů a vyslechnutí spousty informací jsme nakonec zvolili roboty Astronaut 4 (viz foto z brněnského výstaviště) od firmy Lely. Rozhodly téměř devítileté provozní zkušenosti chovatelů dojnic s výrobky této značky v Česku.
Robot je samozřejmě jen jedna, i když velmi důležitá součást celé technologie. Jejím základem je dostatečný prostor pro krávy, a to jak na ležení, tak na volný pohyb k robotu a ke krmení. Nutnou podmínkou je dostatek čerstvého vzduchu (ne průvan!) a dostatek světla. V praxi to znamená pohodlné lehací boxy, v našem případě přistýlané slámou, široké chodby, široká větrací a zároveň prosvětlovací štěrbina v hřebeni střechy (viz obrázek), shrnovací plachta po celé podélné straně kravína, vhodné osvětlení umožňující kravám orientaci i v nočních hodinách a v zimě prodlužující den. A pokud se podaří dobytčata dobře nakrmit, důležitá je zejména dávka jadrných krmiv, kterou krávy konzumují při dojení v robotu, je zbytek nechán na technice. Je to samozřejmě myšleno trochu s nadsázkou, bez člověka to ani s tímto vybavením nejde, robot ale nespěchá domů, nepíchá jej v zádech, není nervózní, nemívá kocovinu, na krávy neječí ani na ně nebere klacek, je prostě připraven k práci 23 hodin denně. Kdo to může o sobě prohlásit?
Lépe jednou vidět, než stokrát číst!
Následující video je sice propagační materiál výrobce, ve skutečnosti je kolem mnohem více hnoje, ale pro ilustraci je to více než dostatečné. (Nahráno uživatelem LelyHolding dne 20. 12. 2010)
Na videu lze vidět i jiný systém robotického dojení, s tzv. nuceným pohybem krav, jak jej praktikuje např. firma GEA Farm Technologies. Robot prezentuje na YouTube i významný výrobce dojicích zařízení DeLaval. Docela zvláštní robotické zařízení předvádí firma Insentec. Merlin je značka robota firmy Fullwood. Netradičně, doslova odzadu, přistoupili k dojení vývojáři dojícího robota BouMatic.
Příště něco o tom, jak bude řešen odchov telat. Průběh stavebních prací lze zatím sledovat průběžně ve fotogalerii.
