Únor zelený...
Co je to za nesmysl! Vždyť "únor zelený - pole sílí" se ani nerýmuje! Jenže letos není nic vzdálenějšího realitě než "únor bílý" a zvláštní zima popisovaná v minulém článku pokračuje i nadále. Také klimatologové potvrzují, že podobné teplo bylo za posledních osmdesát let jen párkrát. Statistiky už jim březen nepokazí, je to prostě už meteorologické jaro, i když počasí by se samozřejmě pokazit mohlo, loni na první jarní den ležela na polích čerstvá sněhová peřina. S velkou pravděpodobností se ale následující dny a možná i týdny situace nezmění, píše se na INFOMETu, znamená to prý teplý oceánský vzduch u nás a extrémní mrazy v Severní Americe.
Časný nástup vegetace způsobil i vyšší aktivitu zemědělců, kde to dovolily předpisy, vyjížděli naši kolegové do polí už v prvních únorových dnech, my můžeme podle nitrátové směrnice až po 15. 2., letos ranní mrazík umožnil poprvé "nasadit" rozmetadlo naložené močovinou v úterý 18., a to v řepce Na Dlouhých. Pak bylo zase pár blátivých svítání, postupně však na lehčích půdách šlo přihnojovat i poté, co dopoledne tenká ztuhlá krusta roztála. Občasně se objevující slunce vysušovalo však i pozemky mokřejší, takže nakonec posledního února dostaly svoji dusíkatou výživu i zbývající porosty pšenice a tritikále. Dávky a druh hnojiva bylo nutno přizpůsobit této časné aplikaci, žádné předpovědi se nedá stoprocentně věřit, takže není dobré riskovat nějaké úniky drahého hnojiva po případných větších srážkách. I vývoj rostlin je pozvolnější, a proto je vhodnější potřebné živiny rozdělit do více dávek.
Proč takový spěch, si možná někdo řekne, máte celé jaro před sebou! Jenže nikdo netuší, jaké to následující období bude. Už nyní je nedostatek vody, za celou zimu nespadla ani polovina obvyklého množství srážek. Proto nyní, když se ještě v půdě nějaká vláha vyskytuje, rostliny mohou živiny z hnojiv přijmout, později by třeba nerozložené granule ležely bez užitku na povrchu.
A jaký je vůbec stav ozimů? Zdá se, že zatím celkem dobrý, jak potvrzují i čerstvé průzkumy odborníků a z nich vycházející doporučení pro agronomickou praxi. Týká se to jak řepek, tak ozimých obilovin. O našich řepkách byla zmínka již v minulém článku, jejich kořeny rostly v podstatě celou zimu, jak se ještě více oteplí, začne vegetovat i jejich nadzemní část. Kromě nějakých poškození od srnčí zvěře a divočáků (viz foto), nebudou snad větší problémy. Zajímavé je, jak jak jednotlivé odrůdy reagovaly na krátké mrazivé období koncem ledna. Zatímco většině hybridů pomrzly staré listy, "historická" liniová odrůda Ontário zůstala krásně zelená!
Ozimá pšenice setá před zářijovými dešti je dost přehoustlá, také rostla snad až do Vánoc, nesthli jsme ji tehdy zasít na velké ploše, stejně ale ji nemůžeme moc "překrmovat", aby ještě více nezhoustla, vůbec bude potřebovat "citlivé" zcházení. Zbytek pšenic má ideální počet odnoží, je ty seté po silážní kukuřici jich mají méně a také evidentně slabší kořenový systém. Ozimý ječmen setý na konci agrotechnické lhůty je spíše řidší, doufejme, že brzké přihnojení podpoří jeho odnožování. Na tritikale následující většinou po pšenici není také poznat pozdnější setí, trocha dusíku mu jen prospěje, zvláště když se na pozemcích nachází zbytky slámy.
Co bude následovat dál? Pokud se splní předovědi, zhruba za 10 až 14 dnů dáme rostlinám další živiny, řepce možná už v tekutém stavu dusík se sírou (SAM), pšenice dostanu druhou regenerační dávku v pevných hnojivech, na některých plochách i s fosforem. Už také odborníci (doc. Hřivna z Mendlovy univerzity) připouští, že fosfor i draslík z jarního přihnojení plodiny dokáží využít. Stejně tak podle našich zkušeností reaguje zejména řepka velmi dobře na přihnojení rychle rozpustným vápníkem, tzv. mořským vápnem, na silně kyselých půdách. Sice jsme loni před setím část ploch vyvápnili klasickým vápencem, několik honů s kyselou reakcí dostalo svoji "dávku" až nyní. Je to sice drahá záležitost, ale myslíme si, že je to důvod, proč jsme při posledních dvou letech překročili "třicítku" - tj. 3 tuny z hektaru, což se dlouhodobě nedařilo.
Ale zpět k nadpisu článku, a jak doplnit rým k "únor zelený". Co třeba: "Únor zelený - sedlák krčí rameny". Není právě moc původní, ale výstižné.
