Tři dny senáže
Tady neumí někdo počítat, řeknou si asi ti zasvěcenější. Senážování začalo přece už v úterý a skončilo v pátek! Jenže to je jako s těmi třemi mušketýry: Athos, Porthos, Aramis a ... d'Artagnan! V úterní poledne vyjel do polí (a luk) pouze traktor se dvěma žacími lištami, aby se následující den již mohlo sbírat. Vzhledem k tomu, že bylo třeba dokončit ochranu obilnin a chyběl by odvoz od řezačky, dostaly přednost pozemky blíže k Zábludovu, kde jsou u kravína i skladovací prostory.
Den první. Je pěkné slunečné ráno, přijíždí řezačka z Olešnice "pilotovaná" Jirkou V. Ještě musíme chvíli počkat, je silná rosa, ale po desáté je již ve žlabu několik fůr. Bez větších prostojů se postupně senážní linka přesouvá z Kněževiska přes Nýrov až do Rudky. Velikost jednotlivých sklízených ploch není nijak závratná, zato je jich hodně, navíc je na nich porost s různým podílem jetelovin, který nestejnou rychlostí zavadá. Určit postup sklizně není právě jednoduché, musíte si hlídat, aby konzervovaná "hmota" měla přibližně stejnou sušinu. Žně jsou proti tomu sranda!
Den druhý. Začínáme na Milenkách, to je místy pěkný kopec, řádky jsou tu již od včerejška. Sečeme obnovené louky v Ořechově, pak se žací souprava přesunuje do Kunštátu a Zbraslavce. Aby mladá jetelotráva stačila nasychat, musí vyrazit i traktor s obracečem. Odpoledne se už v Ořechově nahrabuje a do "akce" vyjíždí i třetí návěs. Jáma se pomalu plní. Meteorologové hlásí na páteční odpoledne silné bouřky, budeme muset zítra senážování ukončit, i když den navíc by se hodil.
Den třetí. Od časného rána je "načechrávána" jetelotráva ve Zbraslavci. Řezačka začíná ještě v Ořechově, když už se dostane do Kunštátu k "nové" bytovce, začíná se zastavovat, nebrzdí ji silný řádek, ale dráty, plechovky od piva a jiné kovové předměty, co kunštátští naházeli do pole. A nejen železo, včera tu vletěl do čelní žací lišty takový kus betonu, že traktorista zlomil půjčený krompáč, když jej doloval ven! To už přestává legrace! Naštěstí lišta nebyla vážněji poškozena.
Teď je to už dálková přeprava, "větší" Case proto vypřáhl lišty a vypomáhá s odvozem. Zbývá posledních pár hektarů, na Vysočině už řádí bouřky. Ve žlabu mají trochu frmol, ale řezanka je krátká a dobře se rozhrnuje i dusá, i když poslední fůry jsou trochu přeschlé. Na západě se sem tam zablýskne. Ještě závěrečné úpravy, předusat, a můžeme zakrývat. Sjíždí se pomocníci, kromě děvčat z účtárny a kolegy, který pečuje o dítě, jsme tu všichni. O pneumatiky na zatížení krycí fólie je přímo rvačka. Slabší povahy už zavírají před blesky oči, ale je hotovo! Všem patří velká pochvala!
Dny další. Je pěkné slunečné ráno, řezačka "pilotovaná" Jirkou V. odjíždí zpět do Olešnice. Nespadla ani kapka, bouřky ze západu i východu se nám vyhnuly. Sobotní polední slunce sice zastínil mrak, ze kterého napršel asi milimetr, to je ale celá bilance srážek za víkend. Klidně jsme mohli dále senážovat! Ale lepší vrabec v hrsti, než rozmoklá a hnijící senáž v nezakrytém žlabu.
