Tento způsob zimy ...
Obvykle se výrok, který pokračuje slovy ".. zdá se mi poněkud nešťastným", používá v souvislosti s nevydařeným létem, snad se ale pan Vančura nebude zlobit, když se přizpůsobí právě probíhajícímu ročnímu období. Tak jako v jeho Rozmarném létu nepůsobil majiteli plovárny radost studený a deštivý červen, nám přidělává vrásky teplý leden bez sněhu. Takový průběh zimy prý není nijak neobvyklý, tvrdí meteorologové, mnohem tepleji bylo třeba na přelomu let 2006/2007, s tím rozdílem, že tehdy občas na krátkou dobu napadl i v nížinách sníh. Asi budou mít pravdu, pouze naše paměť taková nepříjemná období nezaznamenává. Výhled na další týdny není také nijak potěšující, alespoň co se sněhových srážek týká, ani teploty výrazně neklesnou.
Různé "katastrofické" vize vlivu současného počasí na plodiny je nutno brát s rezervou. Příroda by si ale odpočinout měla, navíc ozimé plodiny musí projít stádiem nízkých teplot, tzv. jarovizací, aby v následujícím období mohly přinést úrodu. Současným odrůdám na to stačí jen krátká doba, většina je jich totiž vyšlechtěna v oblastech, kde právě velká chladna nepanují. Na druhé straně by je mohl poškodit prudký pokles teplot, jak se to mnohde stalo před dvěma lety v místech bez sněhové pokrývky. Nás momentálně více trápí, že zimu také přežívají někteří škůdci a choroby, nebo že si "vesele" rostou plevele (na snímku heřmánek a svízel) v ozimech, které jsme na podzim neošetřili. Neprormzlá půda současně láká k "hrátkám" krtky (viz foto nahoře), naštěstí větší aktivitu zatím nevyvíjejí hraboši, škody, které by mohli způsobit na plodinách, by byly horší než jen pár krtinců.
Závažnější problémy mohou nastat u ozimé řepky. Dali jsme si docela záležet na založení porostů, osvědčilo se hluboké kypření, které má vliv na příznivý růst kořenů (viz foto vlevo), hnojili jsme základními živinami před setím, provedli jsme relativně úspěšnou regulaci, proběhlo také podzimní přihnojení močovinou, přesto rostliny v současnosti trpí zejména nedostatkem fosforu (na fotografii je vidět fialové zbarvení listových řapíků), ale zdá se, že rostliny již spotřebovaly i veškerý přístupný dusík neboť stále vegetují. Jak píše autor článku na Bezorebně, může se přihodit, že dojde k předčasnému uvolňování zásob živin uložených v kořenových krčcích, řepka se stane náchylnější na poškození mrazem, případně nevytvoří na jaře tolik postranních větví. Nyní záleží, kdy budeme moci zahájit první přihnojování. Teoreticky můžeme přesně za měsíc.
Zima je zhruba v polovině, nám zatím nezbývá než čekat a přemýšlet, co příště udělat jinak. Můžeme například ošetřit veškeré ozimy proti plevelům už na podzim, pouvažovat o jiné technologii předseťového hnojení případně formě hnojiva, zvolit vhodnější přípravu půdy před setím obilovin, která by vyřešila lokální problémy se zasakováním vody (jak ukazuje foto vpravo), prostě snažit se chovat podle hesla - kdo je připraven, není překvapen. Jenže tento slogan určitě nevytvořil zemědělec, ten by napsal - ... není TOLIK překvapen!
