Studený máj ...
Chladné sobotní ráno, po dešti, podle radaru ještě něco spadne, to je ideální čas napsat úvahu o tom, jak studený a vlhký květen způsobuje nedostatečnou kapacitu skladovacích prostor. Vždyť co může být "rájem ve stodole" více, než pořádná hromada obilí! Alespoň pro naše předky, protože pak nehladověli a měli i čím nakrmit zvířata. Nás, kteří živíme "betonové krávy" téměř vším, co vyroste na poli, dokáže uspokojit už jen vyšší výtěžnost plynu. Nic proti kolegům, kteří se stavbou biplynových stanic rozhodli vylepšit rozpočet, ty živé krávy přece jen do našeho zemědělství patří více, i když metan, který při svém zažívání také produkují, nedávno prý způsobil výbuch kravína. (To by se samozřejmě nestalo, kdyby chovatel dbal na welfare zvířat!)
Nyní by měl následovat obsáhlý výklad o tom, jak dostatek vláhy, živin a nižší teplota podporují založení prvků produktivity klasu (PETR, J. et. al. (1980): Tvorba výnosu hlavních polních plodin. SZN, Praha), možná ale bude zajímavější, jak se projevilo letošní "rychlé" jaro na polích. Například, že už pěkně vzešla lupina (foto vpravo), co vypadá tak nějak divně. Vůbec vyšší teploty v dubnu, vegetaci urychlily, jen při menším množství srážek nedokázaly rostliny dost dobře využít dodaná hnojiva. Platí to zejména u řepky, která začala kvést velmi brzy, naštěstí zapršelo později, takže živiny budou teď spotřebovány alespoň pro růst šešulí a semen. Obdobná situace je u ozimých obilovin. Naopak velmi dobře se vyjíjí jarní ječmen i mák, i když ten ve vyšších polohách o něco pomaleji. Obě plodiny totiž dobře reagují na časné setí a na počátku růstu tolik netrpí přísuškem.
Přestože nás apríl občas překvapil i ledovými krupkami, většinou bylo počasí pro polní práce příznivé. Po zasetí několika hektarů lupiny a jetelotrávy, byl na našich pozemcích vidět v dubnu hlavně postřikovač. Proti okolním podnikům jsme začali sít kukuřici později, až po Velikonocích, čekali jsme až začne účinkovat připravek, kterým jsme likvidovali plevele a zbytky meziplodiny na erozně ohrožených plochách (viz vlevo nahoře), kde nesmíme s půdou hýbat. Již potřetí nám s "bezorebkou" vypomáhá kolega Frübauer z Vysočiny, který si zase stěžuje, že u nich moc prší!(?)
Podle jiné rozšířené pranostiky máme vyhánět "kozy v háj" až přijde máj, ale dvoutýdenní předstih proti normálu máme i v této oblasti. Na Hlubokém přešly kravky na "pastevní sezónu" již v polovině dubna, a hned se mezi pampelišky narodilo bílé tele. V Zábludově (foto vpravo) se začal kvůli zdravotním problémům stáda používat výběh asi o týden později, v obou případech byla dobytčata evidentně z čerstvé trávy nadšena. Teď ještě aby pastviny znovu pěkně obrůstaly ...
Snad toho chladna nebude příliš a kvetoucí řepku, právě ošetřenou proti houbovým chorobám, neponičí přízemní mrazíky předpovídané na začátek týdne. Jiné škody by předčasní "ledoví muži" napáchat neměli. Ještě přihnojíme zbylé porosty tritikale a kukuřici, tu zároveň ošetříme proti plevelům, a podíváme se, jaké "houby" se nám šíří v obilí. A začneme se pomalu připravovat na sklizeň jetelotrav na senáž. Pokud se podaří toto krmivo včas a ve slušné kvalitě zakonzervovat, studený máj by pak znamenal "ráj" nejen ve stodole, ale i ve stáji.
