Prasata a slimáci

    Nemýlí se, kdo si myslí, že podobný článek už četl zhruba před rokem. Tehdy koncem září zničil mráz kukuřici, a poté ji "dorazili" divočáci.  Letos naštěstí teplota pod nulu nijak výrazně neklesala, ale divoká prasata řádila o to intenzivněji, takže občas neměla řezačka co sklízet - viz foto. A protože neštěstí nechodí nikdy samo, na řepce se zase začali "pást" slimáci. O těchto škůdcích byly zmínky na okrajích článků v srpnu a září, ale až nyní se naplno ukázalo, co dokázali.

      Největší škody způsobila prasata v Nýrově, kde mají honitbu Lesy ČR. lesní správa Černá Hora. Řeklo by se, že státní podnik půjde příkladem v ochraně majetku občanů.  Opak je pravdou, jako obvykle, stát kde může, občana obere. Například Lesy ČR dávají k úhradě mysliveckým společnostem každou ukousnutou větvičku ve svých porostech, k újmám na cizím majetku se nehlásí, natož aby podnikly nějaké kroky k zabránění škod. Jak to může vypadat na našich polích, když zástupce Lesů střelil letos v Nýrově jen jednoho divočáka, zatímco loni myslivci užívající tutéž honitbu 40 prasat! Není to problém jen náš, ukazuje čerstvá televizní reportáž od kolegů z Brťova.

   Naštěstí výnos kukuřice na jiných plochách byl přijatelný, silážní žlab se celkem naplnil, naše krávy tedy asi hladem trpět nebudou, přesto škody jdou do statisíců, pokud se přičtou permanentně rozryté louky, pošlapaná řepka a poválené a požrané obilí. (Vše lépe vynikne při zvětšení fotografií)

    Jen kámen zůstal po invazi slimáčků v řepce. Vše co v jejich dosahu bylo zelené, sežrali, než je zastavily modré granulky fosforečnanu železitého.  Největší problém je totiž zjistit, kdy a odkud se začnou tito plži šířit, a že jim to jde rychle! Jeden pár se za sezónu může rozmonožit až na 64 000 jedinců! Letošní deštivý podzim jim přál, na jílovitějších půdách jim to pěkně klouzalo .... Založit řepkový porost, který by přečkal zimu, nebylo na Moravě zase až tak jednoduché, jak dokládá celostátní  monitoring  v polovině září a je k vidění i někde v okolí.  Také my musíme část ploch na jaře přesít, i když z valné většiny příroda a trocha dusíku udělala nyní s rostlinami řepky  zázraky.

  Na závěr by mělo být napsáno něco optimistického, třeba nějaké přání. Že divočáky sklátí africký mor prasat, že silné holomrazy zredukují populace slimáků, že méně řepky na polích znamená její vyšší cenu ve skladech, případně, že EU povolí opět účinná mořidla proti škůdcům. Ale mohlo by se stát, že se ta přání splní! A chovatelé domácích prasat přijdou na mizinu, vymrznou ozimy, zvýší se ceny nakupovaných krmiv a výrobci zdraží přípravky na ochranu rostlin. Raději budeme tak trochu tiše závidět kolegům na Vysočině krásné porosty (viz foto od Vítochova - lze zvětšit, nebo přejt do fotogalerie) a doufat, že nakonec vše bude tak, jak má být.