Povánoční
Na tomto místě se měl nacházet článek "Žňové aktuality" následován titulem "Výsledky sklizně", pak "Podzimní zprávy", po nich "Ukončení prací" a nakonec "Sváteční bilancování". Všechny samozřejmě uveřejněny v době, která by odpovídala názvu. Všechny ale nakonec zůstaly jen v představách autora, i když něco z toho, co v nich mohlo být publikováno, se nakonec objeví níže v textu. Čtenář má tedy tu výhodu, že dostane vše v jednom balení, navíc ví, co ho čeká, takže už teď se čtením může skončit.
Takto s odstupem se jeví letošní žně jako převážně bezproblémová záležitost, jen fotografie připomenou, že tak tomu bylo snad zpočátku, ještě když se sklízel ozimý ječmen a rané odrůdy pšenice, pak práci začaly kazit deště, část ploch polehla - viz fotogalerie (u nás to nebylo naštěstí tak hrozné), nastal tradiční nedostatek kombajnů, komplikace s odvozem sklizených plodin, prostě jako obyčejně. Milým překvapením byly naopak výnosy, zejména ozimé pšenice a tritikale, u těch časně sklizených i dobrá potravinářské jakost. Řepka trochu zklamala, vypadala na víc, asi se projevilo negativně pozdní napadení houbovými chorobami, zejména hlízenkou. Rekordní sklizeň byla však letos snad ve všech podnicích, a to nejen na našem okrese - viz tabulka (zdroj AK ČR, Blansko) níže - lze zvětšit, ale i v celé republice (SZIF).
Hned se to ale projevilo na cenách - výrazně spadly nejen o žních, i nyní se drží na cca 80% těch loňských. Ještě pro ty zvědavější, ve výnosu obilovin celkem jsme byli téměř o desetinu nad průměrem okresu, u řepky o totéž procento níže. Ve slušné kvalitě a téměř tunovým výnosem byl sklizen mák, jen s jeho cenou je to obdobné, je asi o čtvrtinu nižší než minule. Suma sumárum, máme zhruba stejné tržby za rostlinné produkty, přestože jsme jich prodali větší množství. Moc se nezměnily náklady, ušetřili jsme za chemické přípravky, více jsme vydali za hnojiva - doplňujeme zejména zásoby draslíku a fosforu v půdě, přibližně 60 hektarů každoročně také vápníme.
V naší oblasti se žně většinou prolínají už se setím řepky, komplikace nastávají, když nejsou plánované osevní plochy včas uvolněny, pak se musí improvizovat. Ukazuje se, že je dobré pěstovat velmi rané odrůdy pšenic, včas se sklidí sláma a stihne se i rozmetat hnůj (foto nahoře). Letos bohužel zhruba třetina výměry řepky byla seta až na konci agrotermínu a následné zářijové sucho jí moc neprospělo. Přesto vzešla, přečkala i nebývalý nápor škůdců a má šanci přežít zimu. Zmíněné suché a velmi teplé září sice udělalo radost milovníkům léta a koupání, nedostatek srážek a vedra ale "vysušily" silážní kukuřici i půdu, do které jsme seli ozimou pšenici. Čekat se však moc nedalo, jsou chvíle, kdy je třeba se spolehnout na vyšší moc, v tomto případě na říjnové deště. Ty naštěstí přišly včas, ozimy vzešly a začaly odnožovat, i když proti plevelům jsme mohli zasáhnout až počátkem listopadu (viz níže).
Ještě jednou ke kukuřici. Osvědčily se protierozní pásy, spíše širší než užší, kolem polí, které také umožnily myslivcům lépe chránit porosty proti divočákům, stejně ale škody byly značné - viz vpravo - totálně zničený téměř dvouhektarový pozemek. Kukuřice letos sice hodně narostla, máme plné tři žlaby (viz foto nahoře), nemá však dostatek škrobu. Vyrobená siláž bude muset navíc nahradit i část senáží, méně krmiva z loňska je totiž stále znát. 
Dva základní problémy živočišné výroby jsou krmení a cena mléka, řekl by kolega zootechnik. A nejen tento rok. Zatímco se situace s krmením mírně zlepšila, i když o nedostatku senáží a horší kvalitě kukuřice již byla zmínka výše, cena mléka klesala a klesala (jednu chvíli pod 6 Kč/litr) až nakonec to asi bude průměrných 6,50 Kč. Jak je vidět z grafu, je to nejhorší "výsledek" od krizového roku 2009. Koncem roku se trochu "zmátořila", ale o 20% tak, jak vyskočila v obchodech např. cena másla, to zdaleka nebylo! Od poloviny roku se snižuje množství dodaného mléka, přesto ale ho bude více než loni, takže za něj utržíme stejně. Jenže náklady jsou vyšší, logicky, více mléka - více krmiv, a to i těch nakupovaných. Stát sice vyplatil nějakou podporu, ztráty to však pokrylo zhruba z desetiny. A ta hrozná administrativa!
Naše dvě stáda krav bez tržní produkce mléka se opět o něco rozrostla, Václav (ten vpravo) i jeho mladší kolega Austin se snažili. Snadněji se také "sháněla" pastva, přestože to např. znamenalo ohradit i svahy "Sjezdovky", v suchém září se pak tráva doslova ztrácela před kravskými mulci. Bohužel se nepodařilo zajistit stádu v Sychotíně trvalou stáj, přezimují stále v provizoriu. Ustájeny jsou ale v suchu, krmení mají také dost, a navíc nad nimi bděle "dohlíží" někteří místní občané, kteří hned telefonují na policii nebo TV Nova.
Jak tedy hodnotit rok téměř uplynulý? Zažili jsme lepší i horší časy, není důvod svádět naše neúspěchy jen na ty "nepříznivé vnější vlivy", důležitější je popřemýšlet, co jsme sami neudělali dobře a jak to napravit. Za to dobré, co se povedlo, se patří v první řadě poděkovat kolegům a spolupracovníkům, popřát jim (stejně jako všem ostatním čtenářům tohoto webu):
(P.S.: Profesor Skoták na boskovické "SZTeŠce" ale říkal: "Per průsera ad astra". Myslel tím zajisté: "Per aspera ad astra". Kdo nechodil na latinu profesora Hrbolka, tomu pomůže strejda Gůgl.)
