Pasu, paseš, paseme ...

       Je chladné a deštivé zářijové dopoledne na Hlubokém, za remízkem se objevuje nový Zetor s vlekem, na němž jsou nádrže na vodu. "Mazlo, deme", ozývá se pod Kulíškem. A poslušny hlasu svého "velitele" kráčejí za traktorem první kravky. Určitě tuší, že je chce zavést na nějakou šťavnatější pastvinu, včera ho totiž pozorovaly přes ohradník, jak ji oplocuje, ale ani nejstarší z nich nepamatuje, že by se tu pásly. 

     Ani si pamatovat nemohou, kravská noha vstoupila naposled do těchto končin snad za JZD Podhorácko Lomnice, je ale škoda nevyužít celkem slušný porost, který se tu po posledních deštích objevil. Taky se na něj holky pěkně hnaly - viz foto. Pastevní sezóna ještě nekončí, ale se zkracujícími se dny bude trávy přirůstat stále méně. Zde vydrží naše stádo tak deset dnů, hned se proto chystá další oplůtek.

    Zvídavý čtenář by se mohl zeptat, kde jsme tedy měli kravky loni, případně předloni. To je relativně jednoduché, pokud prší, rychle se obnoví pastevní porost, a můžeme pást na menší výměře a častěji. V případě, že jsou, hlavně na jaře a v létě, srážky nedostatečné, musíme hledat i jinde. Tak je tomu i letos. Navíc se nám stádo mírně rozrostlo, co hlavně, rodí se více telat (býk Václav i jeho předchůdce se činili), krávy tedy více žerou, aby ty věčně hladové "upírky" uživily.

    Ještě existuje jeden důvod, proč musíme hledat nové zdroje pastvy, a tím jsou ovce našeho souseda.  Nějak se mu stádo také rozmnožilo a při nedostatku trávy a, mírně řečeno, neutěšením stavu jeho oplocení se nelze divit, že hledá potravu i na místech, která jsou vyhrazena pro naše krávy (viz foto) a ničí při tom instalované ohradníky. Tolerovat se dá ledacos, víme, že uhlídat zvířata je někdy složité, tato situace již ale pár týdnů přetrvává beze změny a naše trpělivost pomalu končí.  Pasu, paseš, paseme - ale každý na svém!