Déšť, mráz, kukuřice a senáž
Je pátek 5.5., půl páté odpoledne. Jedna z lokálních bouřek, které se po poledni vytvořily nad Vysočinou, si udělala krátkou zastávku mezi Nýrovem a Zábludovem. Asi chtěla udělat radost nejmenovanému agronomovi, který si neustále stěžuje, že je sucho, a na zem spustila pořádnou dávku vody. Jenže asi neslyšela, že se má zalévat v malých dávkách a častěji, vylila své čtyři kýble (40 mm) na čtvereční metr během půl hodiny. Je jasné, že se malým rostlinkám máku asi nelíbilo, když se jejich kořeny ocitly na vzduchu (foto), protože jemnější části ornice byly odplaveny. Celkem jednoduchýnm výpočtem lze zjistit, že jen na toto dvacetihektarové makové pole dopadlo 8.000 metrů krychlových vody, která téměř všechna odtekla a kousek níže v Letovicích přispěla k rozvodnění potoka. (Podobný problém měli o pár dní později ve Strážnici a Velkých Opatovicích.)
Když už se zdálo, že alespoň nějaký mák se mezi kameny zachránil před potopou, "pocukroval" ho ráno 10. pěkný mrazík (-4°C), který vytvořil i ledové kapky na listech pšenice a pozohýbal rostliny řepky - viz fotogalerie. Zcela určitě to vegetaci neprospělo, jak velké ale budou nakonec škody nelze odhadnout, to vinaři a ovocnáři na jihu Moravy mají už druhý rok celkem jasno.
Zatímco "Moravské Toskánsko" trápí sucho, soudě podle špatně rostoucího máku (a možná za pár let tam "díky" erozi neporoste nic), nám komplikoval práce neobvyklý příděl srážek. Kromě ochrany rostlin, kde byl ješte další "brzdou" sníh a mráz, se zpozdilo zejména setí silážní kukuřice. Navíc nebyla k dispozici technika, stále se totiž selo na Jihu i na Vysočině. V nouzi nám vypomohl pan Frühbauer z Peršíkova, jehož KINZE už u nás před pár lety pracoval. Tehdy jsme ale seli kukuřici převážně bezorebně do meziplodiny, nyní už druhým rokem později na podzim pod kukuřici hnojíme hnojem (a ořeme nebo kypříme), na jaře pak vytváříme na okrajích ohrožených pozemků zasakovací pásy (směs luskoviny s obilovinou). Nebyly sice právě ideální podmínky pro setí, ale hrozilo, že opět zaprší, tak jsme to riskli, snad to kukuřice zvládne.
Snad jedinou prací, která naopak začala (na nás) neobvykle brzy (již 17.5.!), bylo senážování. Důvodem byla kombinace potřeby kvalitnějšího krmiva pro dojnice, celkem slušného počasí a momentální dostupnosti techniky. Zároveň tu byly čerstvé poznatky z okolních podniků, že mnoho "hmoty" nenarostlo a porosty rychle stárnou, je tedy lépe sklidit včas, přihnojit, a doufat, že další seč bude lepší. Právě předpoklad nižšího výnosu a různorodé složení sklízených jetelotravních směsí nás "donutil" senážovat ve třech termínech a pro konzervaci využít vaky. Jen pokusně jsme pár řádků, co se už nevešly do druhého vaku, slisovali a nechali "zabalit" - viz foto.
Je úterý 30.5. půl třetí odpoledne. Jedna z posledních souprav, která veze řezanku k "vakovači", se před Zábludovem "brodí" proudy vody valícími se po silnici. V další místní bouřce zde spadlo během chvíle více než 20 mm (a trocha krup), přitom o pár kilometrů dál jen pár kapek. Příval se opět prohnal mákem, tentokrát už tolik škody nenadělal, rostliny přece jen mají větší kořeny a lépe brání odnosu půdy. jen ty erozní rýhy od minula jsou zase hlubší. Rok extrémů tak pokračuje. Kdyby ale zůstalo jen u toho počasí...
