Léto, podzim ...

    Na bílem koni letos Martin nepřijel, ale to by nás nemělo moc uklidnit, zima už je za dveřmi. A jako obvykle se snažíme na poslední chvíli dodělat všechno to, co jsme během roku ještě nestihli. Ne že bychom se zase až tak moc flákali, ale ono té práce snad přibylo! To je možná jen subjektivní pocit, ale už konkrétním číslem lze vyjádřit skutečnost, že je nás stále méně a méně. K tomu obvyklé problémy s technikou, počasím a tak vůbec ...  

    Přitom na začátku léta to vypadalo na "idylku", sklizeň senáží i sena probíhala za dobrých podmínek, sice toho moc nepřibývalo ani ve vacích ani v seníku, ale říkali jsme si, že další seč bude lepší. Plané naděje! Ta trocha vody co spadla, zmírnila pouze deficit na polích, pícniny ale potřebují k "životu" srážek za vegetaci mnohem více (to ví i ten, kdo má jen trávník kolem domu), takže jsme ani moc nevyužili nový přívěs na balíky (viz foto).  Navíc se stávalo, že voda neměla vhodné skupenství (např. kroupy 7.července) nebo jí spadlo větší množství naráz (a pak také naráz rychle odtekla), případně kombinace obojího. Krupobití poškodilo nejen dozrávající řepku a zelené makovice, ale také pšenici, jak se později ukázalo ve žních. Občas se také přehnala krajem nějaká ta větrná smršť, na polích se to nijak zvlášť neprojevilo, maximálně porosty trochu přilehly.

    Psát o sklizni řepky a obilovin je jednoduché, stačí jen zkopírovat odstavec o žních minulého roku. Tedy alespoň co se týká postupu prací, s výsledky je to horší, zejména u řepky a jařin (ječmen, lupina, mák), pšenice ozimá se s následky sucha vyrovnala nejlépe, záleželo hodně na mocnosti ornice konktétního pozemku, tj. její schopnosti udržet vodu. Rozdíly ve výnosech mezi jednotlivými hony (při stejné předpolodině, odrůdě i agrotechnice) byly až 50%! Přestože část škod způsobených kroupami uhradila pojišťovna (mimochodem, hned pojištění máku vypověděla!), výpadek v tržbách bude znát. Bolestivější je ale výpadek v objemných krmivech, vlivem sucha chybí třetina sena i senáží.

    A je tu začátek nového, tzv. hospodářského, roku (avšak bez silvestrovského veselí a půlnočního přípitku), zakládáme totiž porosty již pro sklizeň 2018. Jako první se seje "oblíbená" řepka, letos o něco později než by bylo třeba, vzcházení rostlin navíc komplikuje více posklizňových zbytků a místy hrudovitá půda. Nyní, v polovině listopadu, jsou ale porosty v dobré kondici, přiměřeně vyrovnané a připravené na zimu.

    Radličkový kypřič (viz vpravo) je naše základní "nářadí" pro přípravu půdy nejen pod řepku, ale i pod ozimé obiloviny, zejména pro pšenici po řepce a máku. Obvykle se takto půda zpracuje několik týdnů před setím, tak jako tradičním pluhem,  pozemek je pak ještě upraven tzv. krátkými disky (u nás Lemken Heliodor) bezprostředně před vlastním výsevem. Pokud není "čas na hrdinství", jako letos, kdy každou chvíli zapršelo, seje se přímo za kypřičem. Díky tomu je většina pšenice zaseta včas. Horší to bylo u tritikale, které následuje většinou po obilnině a hnojí se hnojem (viz foto), některá pole se zasít prostě nepodařilo.

    Kukuřice, základ krmení našich krav, narostla, v porovnání s jihem Moravy,  do nornálních rozměrů, byl by i slušný výnos, nebýt divokých prasat. Porosty byly totiž poškozeny, střízlivě odhadnuto, z 15 %, tzn., že na stejné množství siláže musíme zasít o 10 ha více kukuřice! Škoda nejméně čtvrt milionu!  Zbytky rostlin se velmi špatně zapravují a způsobují velké komlikace při následném setí. Po deštiném období se před sv. Václavem (a chvíli po něm) udělalo pár dní pěkně, takže sklizeň mohla proběhnout za relativně dobrých podmínek, pak ale opět srážky a poruchy na technice oddálily další etapu setí ozimů. S vypětím všech sil a díky půjčenému "modrému"  traktoru (něco jako vpravo - to je ale fotka až z počátku listopadu - náš stroj stále není opravený) se nakonec osení pěkně zelená, podařila se dokonce i ochrana proti plevelům. Natruc divočákům máme letos nasety také  osinaté pšenice (např. Viriato) - měly by ta prasata více píchat do rypáků. Ještě zbývá rozmetat hnůj a provést orbu na několika pozemcích, bohužel s převážně těžkou půdou. To bude boj, snad moc rychle nezamrzne, ČHMÚ předpovídá teplý začátek zimy. Lyžaři možná zapláčou, ale nám zemědělcům to působí radost.