Pozor, kontrola!
Boskovice, dnes 2:10 ráno. Za autem rozespalého nešťastníka, kterého před chvílí vzbudil nepříjemný telefonát a donutil vyrazit do kravína (viz starší článek), se rozblikala "barevná hudba". I přes časnou hodinu mu došlo, co ho čeká. "Silniční kontrola, Vaše doklady prosím. A sem si dýchněte... V pořádku, můžete jet." S takovou kontrolou se setkal skoro každý, ale zemědělci navíc ještě znají kontrolu z finančního úřadu, sociální správy a zdravotních pojišťoven, od veterinářů, hasičů, celníků (na pěstování máku a spotřební daň) a z životního prostředí, dále pak např. na uskladnění hnojiv a krmiv, zacházení s chemickými přípravky, vysévání vlastních osiv, velikost půdních bloků, správné označení dobytčat ušními známkami ... To už je skoro lepší být tou krávou, ta má jen kontrolu užitkovosti!
Pak je tu ovšem kontrola, pro každého pěstitele nejdůležitější, ta "agrobiologická". Její nejtěžší částí je vůbec dostat se na pole a nezapomenout patřičnou výzbroj, tj. lopatku, nůž a lupu (pro nás zrakově slabší). Není od věci mít také sešit, kde je psáno např., co je kde za odrůdu, kdy se selo a kolik, jaké přípravky se tu použily (pro nás paměťově slabší), a foťák. No, hodí se i nějaké ty znalosti a zkušenosti.
A co teď v předjaří na poli zjišťujeme? Zejména jak nám rostliny přezimovaly, případě rozsah poškození mrazem, chorobami (např. plíseň sněžná), škůdci (hraboši) a zvěří. Také jaké je zaplevelení, jak např. "zabral" aplikovaný herbicid, stanovit, kolik rostlin je životaschopných, jejich generativní fázi, u ozimů např. kolik mají odnoží a jak jsou tyto vyvinuty. A když už jsme rostliny "vydloubli" z půdy, koukneme se na jejich kořeny, řepku si k tomu navíc i rozřízneme (viz níže).
Proč to vlastně všechno děláme? V tuto dobu hlavně kvůli časnému hnojení dusíkem. Používaná hnojiva totiž nemají stejné účinky. Třeba ta dusičnanová jsou přijímána rychle, mohou být ale také snadno z půdy vyplavena, pomáhají včasné regeneraci rostlin a tvorbě odnoží. Naopak ta amonného nebo močovinového typu působí pomaleji a jsou v půdě stálejši, porost ozimých obilnin ale už tolik nezahušťují, přednostně se aplikují v porostech jako na snímku nahoře. Je to velmi ranná pšenice Avenue s vysokým počtem odnoží - při použití vyšší dávky dusičnanu bychom získali fotbalový trávník. Proto je nutné znát hustotu porostu s ohledem na typ odrůdy. Ještě je samozřejmě pro stanovení formy hnojiva a jeho množství nutno vzít v úvahu termín aplikace, druh půdy, předplodinu, podzimní hnojení, mineralizaci, předpokládané srážky a teploty v dalších cca deseti dnech, omezení daná "nitrátovou směrnicí" ... A také to, co máme právě na skladě.
"První sběr" informací o porostech už také naznačí co dál. Víme teď, že i později seté ozimy jsou dobře odnožené díky tomu, že vegetovaly celou zimu, stejně jako řepka, která, až na výjimky, je ve velmi dobré kondici - viz foto vpravo, jen načervenalé listy značí asi nedostatek fosforu související s nástupem chladnějšího počasí. Ještě vysvětlení k "preparaci" kořenů řepky - zjišťuje se při ní případné poškození škůdci od podzimu (květilka, krytonosec zelný) a zásobení bórem - zatím nic vážného. Ani hraboši se nerozmnožili nad práh škodlivosti, jen ta divoká prasata na našich polích řádila zase celou zimu. Objevují se sice první známky chorob na pšenici, na jakékoliv zásahy je ale příliš brzy, stejně tak jako na opravy podzimních plevolohubných zásahů. Až další kontrola po "rozběhu" vegetace ukáže, jak budeme dále postupovat v hnojení, ochraně a regulaci ozimých obilovin a řepky. Zatím nám zbývá asi čtvrtinu porostů ještě přihnojit regenerační dávkou dusíku, začátkem března má opět trochu přimrznout, takže bychom to mohli stihnout. A budeme se těšit na opravdové jaro.
