Je jaro?

    Větve třešní nejsou obaleny květy, jak by odpovídalo konci dubna, ty už totiž dávno pomrzly a zčernaly, to jen dešťové kapky byly k ránu vystřídány vločkami sněhu, který se zde (podle "Koule" lze lokalitu snadno identifikovat), tak rychle nerozpouštěl. Vypadá to hrozivě, ale těch pár centimetrů bílé pokrývky u nás, na rozdíl od jiných částí Česka, žádný problém nezpůsobilo. Naopak, alespoň částečně zmírnily, spolu s trochou deště v minulých dnech, deficit vláhy, který stále v našich krajích přetrvává, zvláště ve větších půdních hloubkách - viz mapka převzatá z "intersucha". Podle měření nejsme stále ve srážkovém normálu, a to nejen za duben!

      Sněhovou nadílkou vyvrcholilo studené období, které začalo v polovině měsíce dubna, když vystřídalo neobvykle teplou, téměř červnovou, epizodu. A mezitím ještě pár nočních mrazů a přes den jen něco málo nad nulou. Prostě apríl jako vyšitý! Zasetým jařinám, ječmenu a máku, takové změny moc nevadí, horší je to s řepkou, ta začala po oteplení rychle obrůstat, takže mladé listy a květní poupata omrzly a na měkkých stoncích vznikaly mrazové praskliny - vstupní to brána pro houbové choroby. Navíc jsou porosty řepek hodně odlišné již od podzimu (na obrázku vpravo jedna z těch lepších - foto z počátku března), některé plochy byly dokonce "zralé" na zaorání. Ozimé pšenice také vstupovaly do jarní části svého "života" v rozdílné kondici, asi třetina jich byla dostatečně odnožená, možná až přehoustlá (viz snímek nahoře - odrůda Avenue koncem února), třetina jich na podzim vzcházela nevyrovnaně a tato "vlastnost" jim vydržela přes zimu. A ty zbylé, většinou následující po silážní kukuřici, jen taktak vzešly, či utvořily jednu odnož, přestože byly sety ještě v září. Rozdílný stav ukazuje fotogalerie. 

    Jarní práce začaly tradičně přihnojováním, tentokrát spíše menšími dávkami a opakovaně, aby dusíkaté hnojivo slabší rostliny mohly lépe využít. Na konci března "dozrála" půda do té míry, že se dal sít mák a po něm ječmen, také jsme obseli směskou pelušky a ječmene ty pozemky, kde bude kukuřice (opatření proti vodní erozi a divočákům). Až koncem dubna přišla na řadu lupina, co je však horšího, nemáme ještě ani hektar "silážky" a vypadá to, že půda jen tak nevyschne. Nejsme v tom asi sami, navíc prý těm, kteří ji zaseli brzy zase pomrzla (nemluvě o desítkách hektarů zaorané cukrovky jen na našem okrese), ale vykládejte to na podzim našim kravám! Alespoň trochu roste tráva, resp. jetelotráva (i když jetel také trochu pomrzl), snad bude senáž v nějakém dřívějším termínu. I "holky" si už pochvalovaly čerstvou pastvu, netušíc, že ještě zapadají sněhem.

    V čem jsme ale opravdu ve skluzu, je ochrana rostlin. Naštěstí valná většina ozimů byla ošetřena proti plevelům na podzim, i když jen taktak, zato některá pole řepky si vyžádala opravný "zásah" (viz foto vlevo). Postřikovač také aplikuje kapalná hnojiva, ta ale letos mnohem více "pálila", rostliny byly i tak dost stresované mrazem, k přihnojení jsme proto opět použily hnojiva pevná - bohužel za úplně jinou cenu. Chladno zato na druhé straně poněkud zpomalilo vývoj ozimých obilnin, to je v době, kdy se formuje budoucí klas (viz foto z loňska), příznivé pro budoucí úrodu. Obdobně u jarního ječmene nízké teploty podporují tvorbu odnoží. Jedině mák, který se nachází ve stadiu děložních lístků, by potřeboval by pár pěkných dnů dnů, aby se "chytil".

    Otazník za nadpisem článku je samozřejmě zbytečný,  jaro se dostavilo jako každý rok, jen jsme si představovali, že bude trochu poklidnější, zdá se ale, že na extrémy (a extrémisty) si budeme muset zvykat.