Hrozba agrotermínů
Úsloví, že se nás zima bude ptát, co jsme dělali v létě, platí sice i pro zemědělce, například v souvislosti se zásobami krmení pro dobytek, stejně tak ale platí, že se nás jaro zeptá, jak jsme si vedli na podzim. Dobře založené porosty ozimých plodin s přiměřeným počtem listů nebo odnoží a s dobře vyvinutými kořeny mají totiž velkou šanci, že přežijí nástrahy zimního počasí a že i na jaře budou dobře růst. Takovéto rostliny se také například snadněji vyrovnají s případným jarním suchem, pokud ovšem nebude tak katastrofální jako letos na jižní Moravě, a mohou pak dát slušnou úrodu.
Důležité je proto zasít v optimálním období, což pro různé typy plodin a různé oblasti vymezují tzv. agrotermíny. My si sice můžeme vybrat také odrůdy, které je k době setí tolerantní, určit si množství vysévaných semen na hektar, případně zvolit různé technologie obdělání půdy, výsevu, hnojení i chemické ochrany, musíme dělat ale vše proto, abychom dosáhli před zimou ideálního stavu porostu. Dobře a srozumitelně je to popsáno ve starším, ale stále platném, článku "Základní kuchařka bezorebného hospodaření" na oblíbeném webu BEZOREBNE.CZ. Samozřejmě se tím mohou řídit i ti hospodáři, kteří nedají dopustit na pluh.
V posledních letech se stále více prosazuje u ozimých obilovin, zejména pšenice, časné setí, tj. v samém začátku agrotermínu. S tím souvisí samozřejmě nižší výsevky, neboť rostliny stačí vytvořit do zimy dostatečný počet vyvinutých odnoží a silný kořenový systém. Propagátoři tohoto systému argumentují nižšími náklady na osivo, porosty prý lépe přezimují, na jaře pak lépe odolávají přísuškům, mají silnější stébla a tím menší sklon k poléhání, to vše pak vede ke slušným výnosům. Na druhé straně je třeba použít certifikované osivo s dobrou klíčivostí. mít ideálně připravené pole, dodržet nižší hloubku výsevu, zajistit včas ochranu proti plevelům a přenašečům viróz, dát rostlinám optimální výživu, a to i mikroprvky, prostě si s tím vyhrát. Více v zajímavých článcích Ing. Šabatky, který jen neteoretizuje, ale má vše, jako praktikující zemědělec, vyzkoušeno na velkých plochách.
A jak to děláme my? Do ideálu máme určitě daleko. Celkem zvládáme včas zasít řepku na relatině velké výměře i na těžkých půdách, a to díky bezorebné technologii - viz foto vlevo (Zbraslavec, Peračov, 14.VIII.). Jen nás trápí vysoké sklizňové ztráty u předplodin, zejména ječmene, které pak, jako vzcházející výdrol, řepku dost brzdí. Ozimý ječmen se snažíme dát do země spíše ke konci agrotermínu (u nás konec září) aby nebyl napadán virovou zakrslostí. Tritikále je hnojeno hnojem, takže jeho setí (viz foto nahoře - 30.IX., Jasinov, Doliny) závisí na denním výkonu (a poruchách) našich rozmetadel. Část ozimé pšenice je vysévána již po 10. září, zejména v polohách nad 600 m n.m. Těmto plochám se pak snažíme věnovat, hnojení před setím, nižší výsevek a kvalitní ošetření proti plevelům jsou již samozřejmost. Také, po letošních zkušenostech s virózami pšenice, rozsáhlejší ošetřeni proti jejich přenašečům. Takových pozemků bohužel nestačíme zasít mnoho, přijede silážování, poruchy techniky, nepříznivé počasí, prostě provozní realita. V loňském roce se nám podařilo ozimy zasít do 6. října, letos to asi nestihneme tak brzy, problém je momentálně kvalitní zpracování půdy k setí pšenice na pozemcích po sklizené kukuřici, zejména tam, kde nám "pomohli" divočáci - viz fotoarchiv. Snad ale technika a počasí vydrží, abychom tu "hrozbu" agrotermímů odvrátili.
