Doseto
Možná mohl být za nadpisem vykřičník, to by ale tak trošku připomínalo doby, kdy se na počest Svátku práce uzavíraly závazky, aby pak v jeho předvečer mohly slavnostně vyhodnocovat. My jsme žádný závazek raději neuzavřeli, protože poslední dubnový večer a nasledná Filipojakubská (Valpružina) noc nejsou časem žádných slavnostních schůzí a jiných přitroublých oficialit, samozřejmě s výjimkou čarodějnických sabatů. Pochválit se ale musíme, nikdo to totiž za nás neudělá, dnes při západu slunce jsme doseli kukuřici na siláž.
Začali jsme letos až 17. dubna, proti loňsku s čtyřtýdenním zpožděním, tradičně setím máku (viz foto vlevo). Navíc počasí vydrželo jen dva dny, do polí jsme vyjeli zase až za týden. Nezůstalo nám toho na jaro naštěsí až tak moc, cca 30 ha máku, 90 ha jarních obilovin, necelých 10 ha jetelotrav. A také kukuřice, na tu nemáme vlastní techniku, už druhým rokem nám vypomáhají bezorebným secím strojem (na většině ploch musíme dodržovat protierozní opatření a sít bez přípravy půdy) kolegové z Vysočiny (viz foto vpravo nahoře). Pro potřeby našich dobytčat stačí necelých 70 hektarů. Již loni jsme zvolili odrůdy (správněji hybridy), které mají vyšší obsah škrobu, projevilo se to v mnohem kvalitnější siláži. Může to být samozřejmě i vlivem ročníku, uvidíme letos na podzim. Ten správný základ dobré úrody, tzn., včasné zasetí do dobrých půdních podmínek a základní hnojení, už má. Co nám tedy ještě zůstalo na květen? "Rychloobnova" asi 20 hektarů travních porostů.
Nejvytíženější stroj na jaře je bezesporu postřikovač. I on, respektive jeho obsluha, musel zvládnout práci, kterou obvykle děláme měsíc, zhruba za třetinovou dobu. Je pravdou, že jsme se snažili některé operace slučovat, některé jsme museli úplně vynechat, například krácení porostů řepek, některé nahradit, třeba přihnojit ozimy pevnými hnojivy místo kapalných, snad to nebude na úkor kvality. Ale i v časovém tlaku jsme dodali dostatek živin řepce a zároveň ji ošetřili proti škůdcům, přihnojena podruhé je i většina obilovin (zbytek doufejme zvládneme zítra), ihned po zasetí máku jsme "zasáhli" proti (ještě nevzešlým) plevelům. Snad se nám ještě podaří totéž udělat u kukuřice, a to nejlépe před deštěm. Vůbec se ukazuje, že je vhodné ošetřovat proti plevelům co nejdříve. Pokud bychom neměli herbicidní ochranu u většiny zasetých obilovin již od podzimu, letošní jaro bychom "silně nestíhali".
Současný stav porostů opět dokládá, že je asi vhodnější začít sít pšenice na začátku agrotermínů, ty jsou opět nejvyrovnanější. Větší problém je pozdní setí po kukuřici na siláž. Na těchto pozemcích nestačila pšenice na jaře dostatečně odnožit, nelze tu tedy očekávat nějaké zázraky. V dobrém stavu je tritikale, zhoršily se ale pod jarním sněhem ozimé ječmeny. Jarní ječmen teprve vzchází, stejně jako se objevují první rostlinky máku. Naše "nosná" plodina, řepka, prodělala překotný vývoj, v nižších polohách, ale například i v Nýrově (viz foto), velmi dobře regenerovala a vysoké teploty ji urychlily tak, že téměř odpovídá kalendáři. To na stanovištích nad 600 m n.m., jsou rostliny stále "zaražené", přestože se jedná o hybridy, které by měly mít právě rychlejší start - viz foto z loňska. Teď bude záležet na květnu. Ideální průběh počasí v tomto měsíci již vypozorovali naši předkové a vyjádřili úslovím: "Studený máj, v stodole ráj!" To lze jen podepsat.
