Dost dobré datum
Pokud si někdo myslí, že se nadpis článku vztahuje k dnešnímu snadno zapamatovatelnému časovému údaji, má pravdu jen částečně. Hlavně měl zdůraznit, že jsme v téměř ideálním termínu dnes vpodvečer za drobného mrholení, ukončili na honu Podchlumí podzimní setí, jak se pokusil fotograf zachytit na ne právě kvalitnim snímku. Pokud přihlédneme k nepříznivým podmínkám letošního deštivého září, je to opravu dost dobrý výkon. Loni jsme doseli až 14.9., většina porostů ale byla v té době vzešlá, jak ukazuje fotogalerie.
Jako obvykle byl závěr dosti hektický. I když nám zbylo na dnešek dosít jen 12 hektarů, kvůli poruše jinak slušně "šlapajícího" Pronta a dovozu náhradního dílu z dalekého Valašského Meziříčí, vyjela celá souprava až odpoledne. Naštěstí se studená fronta zdržela nad Čechami - viz snímek z radaru (zdroj ČHMÚ) - lze jej i zvětšit), získali jsme tedy čas uložit do země poslední zbytky osiva ozimé pšenice. Spěchali jsme i proto, že jako poslední oséváme pozemky po silážní kukuřici. Jedná se převážně o těžší půdy, které se většinou špatně zpracovávají, a pokud by pouze trochu zapršelo, tak bychom jen tak brzy do nich nevjeli. Ne nadarmo se říká: "Na jaře kýbl vody - lžička bláta, na podzim lžička vody - kýbl bláta".
Samotná příprava posledních pozemků na setí také nebyla bez problémů, i když letos nám vytrhli trn z paty pracovníci firmy Agroservis Sedláček, kteří nám zapůjčili těžké disky Rubín - viz snímek. Bez nich by nebylo možno obrovské množství kukuřice, která zůstala na zemi po nájezdech divočáků, nějakým vhodným způsobem zapracovat do půdy a pokud ano, tak by pole nešlo nějak jednoduše zasít. Přitom v loňském roce stačilo většinou použít kombinaci lehčích disků a radličkového podmítače (viz fotogalerie). Poučili jsme se (doufejme) také z letošních žní, kde nejhorší výnosy byly u pšenic setých po kukuřici. Mělo to samozřejmě více důvodů, jeden z hlavních byl ale nedostatek přístupných živin pro zdárný podzimní vývoj rostlin, na rozdíl např. od pšenice následující po řepce nebo máku. Pokusili jsme se to napravit menší dávkou kombinovaného NPK hnojiva. Když už je zmínka o hnojení - včera a dnes naši pracovníci stihli "přilepšit" řepkovým porostům trochou močoviny, rostliny už viditelně trpěly nedostatkem dusíku, většinu jej totiž "spořádaly" bakterie rozkládající slámu. A té bylo letos v půdě velké množství - viz foto. Teď už může klidně zapršet, jak předpovídají meteorologové.
"Ti už nemají co dělat až do jara", pomyslí si možná někdo. Tak schválně: pohnojit hnojem cca 100 ha pod jařiny, o něco větší výměru zorat. provést ochranu proti plevelům u většiny ozimých obilovin, poklidit zbytky luk, ošetřit pastviny až z nich odejdou naše "holky" ... To bude mezitím nějaká oprava, několik menších pěstitelů si vzpomene, že chce ještě zasít (a před tím zorat a možná také pohnojit), něco prací pro živočišnou, a pak už můžeme pomalu chystat radlice na sníh. Je ale pravda, že když se práce udělají včas a za příhodných podmínek, ušetří se spousta další nákladů, času i nervů, poznat je to většinou také na výsledku. A je potěšitelné mít spolupracovníky, kteří to chápou a podle toho jednají.
