Bez fanfár
a slavnostních projevů, navíc jen s minimální účastí (jeden kombajn a jeden traktor) skončily dnes odpoledne letošní žně. Nutno dodat, že jen o dvě hodiny dříve dosekl další stroj zbylých 12 ha máku, tedy alespoň to, co nesklidili kunštátští i přespolní milovníci makových buchet. Jaký konec, takový průběh, žádné velké nasazení techniky, žádný velký stres. Pouze řepku sekly jednu chvíli tři kombajny, jinak byl denní průměr 1,86 ks. Dva stroje na jednom poli (viz foto) to byla výjimka.
Neuspěchaná sklizeň měla dvě hlavní příčiny - pěkné počasí a nedostatek skladovacích prostor. Ten druhý důvod přetrvává několik let, proto se musí část sklizené produkce průběžně odvážet, obvykle řepka a tritikale, aby bylo kde skladovat pšenici. Letos dlouho v našich halách "překážela" zejména řepka, urodilo se jí totiž hodně nejenom u nás (více než 600 tun) a dopravci si pěkně ojezdili pneumatiky, než vše vyexpedovali. A tritikale se ještě postupně přesouvá někam k Dunaji.
Komu se zdá, že žlutý stroj zachycený na vedlejší fotografii už viděl, neplete se, ten samý uzavíral i loňskou sklizeň. Tentokrát na něj zbyl částečně polehlý oves ve Zbraslavci, všechno ostatní obilí bylo už týden doma. Byl nejvyšší čas, divoká prasata, která se jím živila už delší dobu, své nájezdy zintenzivnila. Tomu odpovídá i výnos těsně pod 4t/ha, celkově velmi dobrou úrodu to nezhorší. Proti našim původním odhadům totiž kombinace mokrého jara a tropického léta výnosy nepokazila, spíše naopak. Co se týká objemu produkce, vypadá to na nejlepší výsledek za téměř dvacet let hospodaření družstva. Nejsme v naší oblasti žádnou výjimkou, velice slušné výnosy hlásí celé Blanensko, i když ještě není vše posečeno - viz výběr plodin níže (zdroj Agrární komora ČR). Ke stažení je i kompletní tabulka (.pdf 72 kB). Postup sklizně v celém Česku, a to i podle krajů, lze sledovat ve zpravodajství Agrární komory.
Podle všeho se zdá, že ve výnosech řepky budeme lehce nad průměrem okresu, kraje i státu, u obilí možná také, tedy jen na okrese, přestože k uvedenému datu zbývala blanenským ještě třetina sklízet. Průměr je ovšem hodnota ošidná, i u nás byl např. u pšenice rozdíl mezi nejlepším a nejhorším pozemkem více než dvojnásobný. To si určitě zasluhuje minimálně zamyšlení.
Jiná věc jsou ceny, za které můžeme naše produkty nyní prodávat. Očekávala se sice nižší výkupní cena řepky, ale ne tak její strmý pád poté, co tato olejnina ze slovenských a maďarských polí naplnila sklady našich zpracovatelů, zatímco u nás ještě nedozrála. Těsně po sklizni se pak vykupovala cca za 2/3 loňské ceny. Prodej části budoucí sklizně byl naštěstí nasmlouván dříve, ale stejně naše celkové tržby za řepku budou cca o 5% nižší než loni, přestože máme vyšší produkci o 20%, nemluvě o letošních vyšších nákladech na její pěstování. Obdobné je to u krmného obilí, tritikale a pšenice. Potravinářských parametrů naše pšenice nedosahují, chybí jim dostatek bílkovin, jsou totiž hnojeny na náš běžný výnos, a pokud je tento vyšší, dodaný dusík se v zrnu "naředí". Naopak jarní ječmen, důležitá surovina pro výrobu piva, by měl mít dusíkatých látek méně, což ten náš většinou splňuje, doufáme tedy, že to bude patřičně ohodnoceno, i proto, že se očekává v Česku celkově nižší sklizeň. Uvidíme, za kolik se bude poptávat mák, snad se to nebude lišit od nabídek loňských, pokud ovšem obchodníci nezačnou opět dovážet odpadní farmaceutický mák a vydávat jej za český výrobek. Kdo chce sledovat ceny plodin, může navštívit stránky Plodinové burzy Brno, Agroserver nebo slovenské POLNOINFO.
Přece jen by nějaká menší fanfára zaznít měla. Na počest pracovníků družstva, kteří zvládli nejen vlastní žňové práce, ale také uklidit potřebné množství slámy, většinu ploch podmítnout, něco málo pohnojit hnojem, připravit půdu pro řepku a včas ji zasít. To neznamená, že je vše hotovo! Do konce srpna musíme zasít meziplodiny, část plochy pod ně opět pohnojit hnojem, ošetřit zasetou řepku, dokončit podmítky a připravit se na třetí seč jetelovin do senáží a na sklizeň silážní kukuřice, pokud nám ji do té doby zase neponičí divoká prasata, nejen ta čtyřnohá, ale i ta motorizovaná, jak je vidět na fotografii. Co zase naopak nesmíme, je dlouho spát na vavřínech a poplácávat se po ramenou. K tomu totiž není důvod. Vždyť všichni víme, jak zní to přísloví o nepřímé úměře mezi inteligencí sedláka a velikostí brambor!