... a sejeme
Nýrovští jsou určitě "nadšeni", protože co může před nastávající poutní nedělí potěšit více, než když čerstvě umytá okna pokrývá mletý vápenec (na fotografii vpravo plnění aplikátoru Challenger Terra-Gator) a prach vířící za pracovními stroji. Snad jedině to, když je v časné sobotní ráno vzbudí motor Case CVX 230 a cinkání pěchu RollFlex za kypřičem Terrano 4FX. A to v tu dobu, ještě celí rozespalí, netuší, že odpočinek po svátečním obědě jim "zpříjemní" Case Puma 195 táhnoucí secí stroj Horsch Pronto 4DC, který ukládá do hloubky 0,025 m osivo hybridní ozimé řepky Sherpa v množství 48.000 klíčivých semen na hektar (viz foto níže). Za to prostě musí družstvo milovat!
V plánu určitě nebylo, aby setí řepky probíhalo v Nýrově právě o místní pouti, museli jsme ale, bohužel, upravit postup prací v závislosti na době vápnění, které nám provádí firma MJM Litovel. A termíny jsou neúprosné, kdo nezaseje v našich vyšších polohách včas, musí zapomenout na slušné výnosy. Další podmínkou pro založení solidního porostu, je hluboké kypření, které umožní rostlinám co nejhlouběji zakořenit, se všemi výhodami, které to přináší, zejména větší šancí odolat případným mrazům a čerpat z větších hloubek vodu a živiny. A proč tedy rovnou neořeme, jako to dělají naši kolegové v Olešnici? Na některých pozemcích nám orbu neumožňují několikrát zmíněná protierozní opatření GAEC II (.pdf 1090 KB), u těžkých půdách je problémem jejich následná zpracovatelnost, a hlavně bychom to v plánovaném rozsahu, letos téměř 170 ha, a řádném termínu nestihli. Vliv doby a hustoty výsevu ve vztahu k podzimní regulaci a hnojení řepky zkoumaly např. pokusy ČZU Praha (.pdf 380 KB).
Ještě jednu poznámku k vířícímu vápenci. Ten, kromě toho, že usedá na umytá okna a sušící se prádlo, nijak neškodí, spíše by nám majitelé zahrad mohli poděkovat. Téměř určitě mají stejně kyselou půdu jako je na honu "Strašný", kde máme podle posledních rozborů pH 5,1, a to je zhruba kyselost piva nebo kávy, což většině rostlin nevyhovuje, řepku nevyjímaje. Vhodnější by bylo určitě vápnit k předplodině, to ale většinou nelze, neboť ta bývá obvykle hnojena hnojem, který se vápnem nemá míchat. Letošní podzim vápníme nejkyselejší pozemky buď přímo k řepce, jako v tomto případě, nebo naopak po sklizni řepky, zde je totiž velký časový prostor do dalšího setí. Vápnění neposkytuje jen důležitou živinu rostlinám, vápník příznivě upravuje i půdní strukturu, ta zase ovlivňuje zasakování vody a její udržení v půdě. Zajímavé pozorování v této souvislosti učinil Jan Šabatka na pozemcích zasažených silnými srážkami a popsal jej na Bezorebne.cz v článku Přívalové deště a vsakování vody.
Právě před týdnem na poli, kde se nyní seje, byly ještě připraveny k odvozu balíky slámy (viz foto). Pokud nenastanou komplikace, mohlo by být doseto, nejen zde, do prvního většího deště, který je předpovídán na pondělí. Ten by určitě pomohl jednotnému vzcházení řepky, které by zase usnadnilo následné zásahy, zejména ošetření proti plevelům a případnou regulaci porostu. Právě herbicidní ochrana je letošní podzim směřována na obtížněji hubitelné plevele, zejména kakosty. Také je třeba některé pozemky dohnojit, ne vždy se to podařilo před setím. Více metodika "Zakládání porostů řepky a její hnojení během podzimního růstu" (.pdf 164 KB). A to určitě nebude poslední vstup do porostu plodiny, která na poli vydrží téměř celý rok. Takže hodnotit a bilancovat budeme zase až příští srpen.
