A je po žních
Včera v podvečer jsme pod dosti dramatickou oblohou dosekli poslední áry tritikale. Nakonec spadlo jen pár kapek, prostě jak to bylo celý letošní rok. Na žňové práce je to samozřejmě ideální počasí, deštěm vynucených přestávek bylo jen pár. Vlastně spíše než deštěm, tak přeháňkami. Tomu také odpovídá, v našich oblastech neovykle časné, ukončení žní. Přitom se na našich polích neobjevilo ani moc kombajnů, zvláště zpočátku mohla postupovat sklizeň rychleji, kdyby bylo k dispozici více potřebné techniky.
A jaká byla úroda? U obilovin v porovnání s loňským rekordním rokem nižší, ale nepotvrdily se pesimistické předpovědi o velkém propadu. Některé pšenice byly sice poškozeny virózou a sklidili jsme jen 2,5 tuny z hektaru, další, většinou později seté, utrpěly jarním suchem (silná redukce odnoží), byly řídké a jejich výnos pohyboval kolem 4 tun, porosty ve vyšších polohách však suchem i virózami trpěly méně a vyloženě mile překvapily. Zklamáním byl naopak výnos tritikale, tam, kde byly od podzimu silně odnožené rostliny a v časném jaře se porost jevil dokonce jako přehoustlý, neprojevila se tak negativně redukce odnoží jako u porostů normálních. Jarní ječmeny také doplatily na sucho zejména na mělkých, lehkých půdách, na úrodnějších pozemcích a opět ve vyšších polohách (nad 600 m n.m.) nebyly špatné. Kvalita obilí je slušná, některé partie pšenice dosahují potravinářských parametrů, což v našich podmínkách nebývá zvykem. Naopak jarní ječmeny obsahují více dusíkatých látek než vyžaduje norma na slad. Obojí je také důsledek malého množství srážek.
Samostatnou kapitolou je řepka, "žlutý mor", jak je občas pejorativně nazývána. I v našem podniku se její výměra za poslední roky zvýšila a zaujímá asi pětinu orné půdy. Je to plodina finančně velmi zajímavá, vyplatí se ji dělat intenzivně, což asi moc neumíme, náš průměrný výnos se dlouhobobě pohybuje těsně pod hranicí 3 tun z hektaru a bude tomu tak i letos. Víme, kde bude pravděpodobně problém. Řepka nemá ráda kyselou půdu, a té máme většinu, potřebuje dostatek draslíku, my jsem jím donedávna moc nehnojili v představě, že stačí ten, co je dodáván v chlévském hnoji. Hospodaříme na pozemcích s vysokým obsahem hořčíku, který může způsobovat až zakrslost rostlin. Zde opět pomůže silnější draselné hnojení, jak jsme se přesvědčili na pozemku s výnosem řepky 3,6 t/ha, na kterém před třemi lety byla řepka zakrslá, metlovitá, téměř bez šešulí a výnosem 1,2 t/ha! Důležité je se z toho poučit, i když zemědělec se prý učí celý život a stejně zemře blbý!
Ještě zbývá sklidit mák, to je ale záležitost jednoho dne, sklízí se sláma a začíná sít řepka, čeká nás další senáž (pokud vůbec bude co sklízet a vše úplně neuschne), hnojení, setí meziplodin... Do toho spuštění nově rekonstruovaného kravína. Prostě kolotoč prací bez nějakého přibrždění běží s novou intenzitou.
